Hrajeme si, papáme kašičku

"Já BABETTKA i já BARBORKA už nějaký ten den koukáme vlastníma očima na ten svět kolem nás. To jsou Vám věci. A čím víc toho vidíme, tím víc toho budeme potřebovat poznat.

Jo a tak jsme zjistili, že s tou holčičkou, co pořád spala vedle mě, asi půjde si hezky zarošťačit. Jen jak se postavíme pevně na nohy. Zatím je to takové vratké. Páníček Jarda byl včera na pivku s Machajdou, přikodrcal se prý autobusem až z Prahy někdy před půlnocí a říkal "holky, takhle chodím taky". Co tím myslel? Jako že po čtyřech?

Dneska na nás také vytáhli nějakou jinou krabičku. Pořád nám to svítilo do očiček a že z toho bude mít někdo na nějakém fejsbuku radost. Nechápeme, Z tý krabičky?"

A do třetice (páníček nám to počítá) nás dnes čekalo velikéééé překvapení. Věrka si nás postupně vzala do náruče a my mysleli, že bude naše oblíbené mazleníčko. Omyl, sice jsme byly položeny do klína, ale pod čumáček nám dali takovou mističku a rozhodně v ní nebylo mlíčko od mamky. Moc jsme to nechtěli, nejdřív nás Věrka přemlouvala a když jsme se nedaly tak si představte !!!!! začala nám to matlat na čumáček a do tlamičky !!!!! Chvíli jsme prskala, ale holky bacha, ono to bylo dobré a tak jsme sluply nakonec celou misku a ještě k tomu s chutí. No a Jarda, že prý musí zase něco natočit a znovu mi k tomu mlaskání svítil tou plackou do očí. Vyrušit jsem se já ani ségra nedala. Snad nám zítra dají zas :-)